Na Předškole s dětmi pravidelně vyřezáváme a každý předškolák vlastní svůj ostrý nožík Opinel, který má všechny parametry, aby se s nimi dětem dobře a zároveň bezpečně pracovalo. Mají tedy tuto techniku dobře nacvičenou, takže ji můžeme využívat i při našem společném vaření. Pravideleně si tedy chystáme obědy sami minimálně jednou do měsíce, jak v úterý, tak i ve čtvrtek. A protože zima byla letos obzvlášť mírná, už nás to táhne vařit si pěkně venku, na ohni, buď v kotlíku, nebo v hrnci na improvizované polní ohnišťové plotýnce. Čtvrteční ráno bylo nádherně slunečné a tak bylo jasné, že když si máme ten den vařit s Alešem, bude to venku.
Co k vaření na ohni potřebujeme?
Předně se hodí kotlík, nejlépe s kovovou trojnožkou. Pak samozřejmě ohniště s dobře hořícím ohněm, pěkné počasí a hladové děti. My jsme si vařili cizrnový guláš, nevege verzi se slaninou. Rada pro všechny, kteří zapojují děti do krájení – pokud používáte suroviny, které dětem obzvláště chutnají, u krájení zpívejte, jinak hrozí, že například mrkev a slanina ve velkém množství zmizí do bříšek už během přípravy jídla 🙂
Na cibulce jsme tedy osmažili zbytky slaniny (zapomněli jsme totiž na to zpívání 🙂 ), přidali cizrnu, která byl přes noc namočená ve vodě, a na drobno nakrájené brambory. Nutno říci, že vše, včetně krájení cibule a škrabání brambor, zvládají naše děti sami, jen s lehkou asistencí dospělého.
Jakmile to v kotlíku pěkně klokotalo, přidali jsme do polívky česnek, sůl a ve vodě rozmíchanou mouku z červené čočky se sušenou sladkou paprikou a vše nechali pod pokličkou povařit. Po změknutí brambor a cizrny už jsme jen přidali majoránku a oběd byl hotov. Ještě všechny svolat, přikrájet čerstvý chleba a můžeme hodovat. Dobrou chuť!
