Michaelská slavnost školáků a předškoláků
Byť Michal svůj svátek slavil v neděli, my potkali se až v úterý prvního října – školáci i předškoláci dohromady.
Na úvod nás rozehřál zpěv kánonu o Slunci jakožto štítu Michaela a hned pak vyšli jsme vstříc dobrodružstvím. Čekalo nás několik zkoušek: sníst kopřivový list, zkontrolovat vosí hnízdo, naučit se pískat na prsty. Po cestě si některé děti nasbíraly hříbky a bedly a pak přišla jedna velká zkouška – zkouška hladu. „A svačinu až po překonání této překážky“, oznámil všem Jirka. Nejdříve jsme tu velkou větev přeskakovali, když ležela, pak jsme ji dětem trochu zvedli, a nakonec ještě i na dvou lanech rozhoupali… odvahou bylo i pokorně to vzdát.
Po jídle a vyřezávání jsme si povídali o vlastnostech a ne-ctnostech a zkoušeli jsme je vážit na rovnoramenných vahách. Vznikla vlastně taková veselá houpačka.
No a pak už se všichni těšili k našemu oblíbenému dubu, tomu prastarému strážci.
Pověděli jsme si příběh o Michaelově statečnosti, a i tím malým světélkem zápalky jsme mu také trochu pomohli… takže nakonec draka udolal. Jenže, i tak krvácel… a to už nás pak volala cesta korytem potoka, kdy každý šel sám. Na konci této cesty děti dostaly malý obrázek na památku, který si po obědě ještě domalovaly a zalaminovaly.
Unavené a spokojené děti, krásný slunečný den a Michaelovo máchnutí mečem, které zbarví podzimní listí…
Příjemný den… dík, že jsem byl v něm.
JirkaS.