Jak nám bylo v září

Září bylo nádherně teplé. Celý měsíc jsme si mohli užívat nadstandartního letního počasí a hřejivého sluníčka.

První setkání bylo hlavně poznávací, kromě Verči s námi byla Tinka, poprvé jsme se ráno setkali v kruhu, poprvé si zazpívali uvítací písničku, poprvé jsme bez rodičů šli naší trasou k Zikmundovu, poprvé nás potkávali divy přírody. Berušky, jejichž hojné kolonie se všemi fázemi vývoje jsme nalezli na netykavkách u “kopečků”, prapodivná “hovniválí pohroma” (jak děti nojmenovali úkaz, kdy jsme našli snad zhybernovanou či co desítku jedinců “U křížku”), to je jen zlomek toho, co vše na nás po cestě potkalo.

Při druhém setkání s námi pro změnu šel Adam. Tentokrát čekaly na děti jejich nové nože a to také určilo ráz celého dne – napřed jsme si vysvětlili všechna bezpečnostní pravidla a pak už děti jen nadšeně ořezávali, ořezávali a ořezávali 🙂 Také pomalu začala houbařská sezóna a na nás všude vykukovali hřiby kováři, bedle, klouzci i babky, dokonce i nějaký ten pravák.

 

Při třetím setkání nás doprovodila maminka Matýska – Peťa, a opět jsme si se mohli vyhřívat při nádherném odpoledním sluníčku. Cesta nám trvala tentokrát o něco déle – děti začínají nalézat zajímavá místa ke hře, šplhání, k vyhlídkám po okolí a stále nás neopouští nadšení pro ořezávání klacíků a cesta se nám příjemně natahuje. Děti se již krásně seznámili, tvoří se skupinky napříč Velíkovou, Jaroslavicemi i dětmi mimoškolkovými, skupinka se krásně zceluje a máme z toho ohromnou radost.

Poslední zářijové stekání bylo spojené se školáky a o tom máme samostatný zápis níže.

Září bylo prostě zářivé a těšíme se, co nového nám přinese podzim.