Jak pracuje náš mozek? Jak je možné, že dýchám, bije mi srdce a já na to nemusím vůbec myslet? Co všechno se děje s jídlem když prochází lidským tělem? Kolik krve mám v těle? Kolik vzduchu se mi vejde do plic? Takových otázek nás napadá mnoho a my jsme na některé našli odpověď při lednových projektových dnech. Ve skupinkách jsme poznávali různé funkce mozku- je to vážně dost dobře výkonný počítač- zkusili jsme si jeho rychlost při experimentu s pravítkem.
Někteří z nás po pokusu s malinovou limonádou budou ještě asi dlouho vzpomínat, jak jsme ten třílitrový kyblík ” krve” potom s chutí vypili. Jsme sice trochu upírští, ale dovedeme si představit, kolik krve je v dětském těle. S pomocí tenisového míčku jsme si vyzkoušeli těžkou dřinu našeho srdce, které nám bez ustání pumpuje do těla krev. Dovedeme na svém těle poznat rozdíl mezi tepnami a žílami- nejlépe to jde vidět na spodní straně jazyka.
Kapacitu našich plic jsme si změřili pomocí dalšího pokusu. Většina dětí vydechne přibližně 1,5 litru vzduchu. A proč vůbec potřebujeme jíst? Na důmyslnou stavbu a práci trávící soustavy jsme se podívali opravdu důkladně. S většími dětmi pomocí modelu z provázků, lan a pytlíků- schválně, jak myslíte, že byl ten model dlouhý, když se natáhl? S menšími dětmi pomocí opičí dráhy- jako jídlo jsme probíhali ústy, skákali jícnem, povalovali se v žaludku, kličkovali jsme v tenkém střevě a prolézali tlustým střevem.
Co se ukrývá pod kůží v naší hrudi a břichu? Ve skupinkách jsme nahmatávali, poslouchali stetoskopem, dávali dohromady naše dosavadní znalosti a pak kreslili na trička (někteří dali přednost bodyartu). Po nakreslení jsme vše porovnávali s obrázky v encyklopediích. Posuďte sami, jak jsme se trefili.
Domů jsme si odnášeli vyrobenou knížečku o lidském těle a pracovní list pro zopakování.