V lesní škole Sýkorka se rádi věnujeme různorodým tématům, a k tomu nám dobře slouží třeba projektové dny. Vždy jednou v měsíci se tak s dětmi například ještě více zaměříme na přírodu kolem nás, právě v tom ročním období a s tím aktuálním, co se kolem v lese děje.
Při zářijovém setkání bylo zrovínka období hub, houbaři chodili s naditými košíky a my o ně na každém kroku doslova zakopávali, takže jsme se tedy zaměřili na ně. Nasbírali jsme si plný košík praváků, klouzků, kovářů, pýchavek a bedel, pozorovali překrásné rodinky muchomůrek červených, pověděli jsme si o rozdílech mezi řasinkami a rourkami a dozvěděli se několik zajímavostí z říše hub (víte třeba, že největším žijícím organismem na naší planetě je zrovna houba?). S atlasem hub jsme pak rozeznávali ty méně známé druhy, pozorovali všemožné dřevokazky, s kapesním mikroskopem pozorovali jemňoučká vlákna podhoubí, pověděli si o plísních, které nás taky všude obklopují a ve třídě si pak zkusili několik experimentů. Na papír jsme si položili různobarevné klobouky různých druhů hub a čekali, co se po víkendu stane, a taky si připravili jeden experiment na plísně, ke kterému nám stačil rohlík, trocha vody a spór ze země a po týdnu už nám plíseň krásně bujela 🙂 A taky jsme si s pomocí balonku, kvasinek z kvasnic a různých směsí vod (studená, studená s cukrem a teplá s cukrem) vyzkoušeli samonafukování balonku. Na závěr výletu jsme si ještě naše znalosti ověřili v malém houbařském kvízu a děti v něm výborně obstály!
Při říjnovém lesním dnu bylo opět nádherně, stromy a celou přírodu mezitím dokonale vybarvil podzim – čaroděj a my se mohli jen kochat tou pestrou nádherou. Ráno jsme se hned rozdělili na sběrače různě barevných listů a do tašek sbírali hlavně červené, žluté a oranžové lístky… pak ještě zelené a hnědé, vybrat vhodné místo, povědět si něco o anglickém sousloví “Land art”, juknout na obrázky inspirace ze světa a už jsme šli také tvořit své vlastní přírodní dílo. A brzy se nám to v habrovém hájku začalo pěkně barevně vlnit. U svačinky jsme si pověděli o barvivech v listech, pověděli si, jak to vlastně ta příroda dělá, že se na podzim takto barví, proč vlastně stromy listí “shazují”, a proč to jehličnany, až na výjimky, nedělají… Pak se nám trochu vyměnila skladba tvořících dětí a sběračů a dílo rostlo a rostlo dál. Na závěr jsme se ještě pokochali, co pěkného nám skoro samo pod rukama vzniklo, polozili si na oblíbeném stromu, a už nás čekal jen oběd a u něj ještě pár experimentů s barvami v listí. K tomu nám dopomohl líh, soda, ocet a filtrační papír. Díky tomu jsme si mohli v praxi ověřit, z kolika barev se vlastně skládá list ještě zelený a z kolika červený. A po obědě na družince byly listy dětmi ještě využity k pestrobarevným maskám.
V dalších Lesních dnech se budeme těšit na pozorování přírody ukládající se k spánku.
Verča D.