V podstatě celý leden se jiskřil ve znamení sněhu. Jiskřila také matematika a její rytmus a dané zákonitosti. Krystalicky posvátné také byly nové individuální básničky dětí. Za sebou už máme naše první přezkoušení a vysvědčení. Tři flétničky už mají své upletené domečky. Nový rok jsme tedy začali naplno…
Začnu matematikou. Je to opravdu královna. Má ráda rytmus, je naprosto nekompromisní, ale přitom rozhodně ne suchá a chladná. Bývalo nám při ní veselo a teplo. Číselnou řadu do dvacítky a zpět už máme krásně zažitou, prostě v těle. Pomáhalo nám k tomu dupání, ťukání, žonglování a další všelijaké rytmizování. Ke konci měsíce se nám z tohoto počítání nádherně vyklubala dvojková násobková řada (čísla sudá). Hlubokým pronikáním do zápisu příkladů všech matematických operací nás provedli naši malí skřítkové: Nabyl, Zanechal, Rytmix i Hotovka. Opice Mathéma jen zírala, jak to dětem vždy bliklo a prostě „pochopily“. To už jim nikdo nevezme. Procesy to však byly plné emocí, někdy i vztekání a slziček. Díky matematice p. Hejného jsme si prošli prostředím vláčky.
Hodně času a energie jsme však věnovali sněhu. Jednak už samotné „dostat se do školy“ dalo dost prošlapávání, kamna sušící naše boty i oblečení jela v těch největších mrazech na plné obrátky. Když pan učitel ráno mazal tabuli mokrou houbou, tak se mu na ní dělal ledový škraloup… Přímo před školou nám postupně vznikalo iglú. Jak úžasně si děti dokázaly rozdělit stavitelské role a spolupracovat, jen jsem žasl. Samozřejmě u toho stíhaly ještě sjíždět naši velkou hromadu hlíny, která se proměnila na super „free-ride“ černou sjezdovku. Na návštěvu jsme pak pozvali kamarády ze školky i z Předškoly. Parádní také byla ledové krusta. Děti velmi bavilo „chození po vodě“ (zatímco pan učitel se za nimi propadal až po kolena). Tyto vysoké „matrace sněhu“ nám taky skvěle posloužily při trénování rovnováhy. Padalo se do měkkého. Krusta byla rovněž úžasný výtvarný materiál. Vyřezávali jsme ze sněhu příborovými nožíky různé tvary. Náramně jsme si také užívali „sněžné sprchy“ ze stromů – stačilo jen trochu zatřepat. Cestička ke kadibudce… prostě každodenní romantika… nemluvě už o 90 minutách zpoždění MHD…
Hned první lednový den (šlo se až 7.1.) jsme zahájili návštěvou kamarádů v lesní školce. Přišli jsme jako Tři (slovy sedm) králové. Zazpívali, popřáli, nad dveře zapsali… Králové byli také tématem akvarelového malování.
V podstatě celý leden pokračovalo téma Indiáni. Většina dětí k Vánocům dostala indiánské kostýmy, které si po příchodu do třídy vždy ihned převlékli… když se jim začaly sušit mnohdy úplně promáčené oteplovačky a rukavice.
Ve čtvrtek 17. ledna jsme jeli všichni na výlet do ZŠ Provodov. Přezkoušení našich třech dětí tam totiž proběhlo formou návštěvy – přátelského se potkání našich a jejich prvňáčků. Oni ukázali nám, jak pracují, my jim předvedli, co umíme, po obědě jsme ještě zažili program v tamní školní knihovně a návštěvu jsme zakončili společným cirkusováním s dětmi z tamní družinky. Zajímavou zkušeností bylo přenechání „odpovědnosti“ dětem. Dospěláci Jirka a Ivka, kteří s nimi ten den jeli, totiž od rána až do příchodu na školy na Provodově nemluvili. Děti si samy našly cestu na nádraží a zjistili autobus. Zážitek měl i pan řidič, který prostě dostal do ruky 200,- Kč, aniž by mu děti řekly, kolik jich je a kam jedou. Jsou prostě zvyklé na MHD, tam se s řidičem vlastně moc nemluví…
I ostatní děti už za sebou mají své přezkoušení. Proběhlo to hezky, v klidu, ke spokojenosti všech.
Den stále zahajujeme „provázkem“. Střídáme se v zavazování uzlu. Je znát, které děti doma trénují ten nový – rybářskou spojku, které my říkáme „autíčka“.
Flétničkám se s námi daří hezky. Pletené obaly přibývají postupně. A už se učíme i písničku – Veď mne dál, cesto má…
Jeden čtvrtek se nesl také v duchu „časopisové redakce“. Děti pomáhaly hlavní šéfredaktorce Ivce s náplní… už jste viděli a četli? Komentované obrázky na téma Jak se máme ve škole se v Hnízdu hezky vyjímají.
V lednu jsem se věnovali valašským pohádkám, tématu nesmyslnosti válek a také výjimečnému zatmění měsíce.
Závěr patřil vysvědčení. To oficiální, slovně psané, dostali rodiče. Dětským jazykem, ručně, velkým tiskacím písmem psané, dostaly děti. Byla to slavnost a my si ji hezky užili.
Už se těšíme na únor…
Zdraví JirkaS.
Angličtina
Lednová angličtina pokračovala v tématu zimy a zimních sportu. Opakovali a rozvíjeli jsme barvy, čísla a části těla. Do nového roku jsme popřáli školkáčkům tříkrálovou koledou. Někdy jsme byli ze sněhu už od rána znaveni, tak jsme se v zázemí věnovali pracovním listům. Naučili jsme se tak přečíst první anglická slovíčka a poznali první rozdíly mezi psanou a mluvenou angličtinou.
Mrs. Red
Jak se druží v družinkách?
Pondělní družinky jsme si užívali zimní zklidnění a snad tuny sněhu 🙂 Postupně jsme si roztančili jednotlivé části těla a byli v bílém lese nasát, prodýchat a očichat krásy zimy. Potom jsme si zatančili na Vivaldiho Zimu a vzpomínali, co z lesa se nám při tanci a hudbě vybavuje. Také jsme zlepšili v rytmizaci při indiánských tancích, kde děti za uplynulý měsíc velmi pokročily.
Verča
Úterní lednové družinky se nesly v duchu relaxačních omalovánek a dovádění s kamarády na sněhu. Děti dostaly složité omalovánky, které měly vyzkoušet jejich soustředění – aby nepřetáhly a zaměřily se na hranice jednoho prostoru vůči druhému. Na závěr každý odprezentoval ostatním, jak se mu pracovalo, co bylo těžké, co lehké, proč si vybral tento obrázek, co cítil nebo na co myslel při jeho tvorbě, ostatní mu dávali doplňující otázky a pečlivě poslouchali. Sami si zvolili pořadí prezentace a co by chtěli ostatním říct. Dozvěděli jsme se tak nové věci o svých kamarádech. Tuto hru jsme pak prostřídali s volností venku. Čas nám však neúprosně utekl, stejně tak jako celý leden.
Miriam
Ve středeční družince jsme si zahráli deskovou hru s písmenky, kde jsme si pěkně procvičili počáteční a koncová písmenka, vzpomněli na pomalu se blížící jaro při výrobě pestrobarevných ptáčků, a nakonec se ponořili do sebe a do svých myšlenek, když jsme si tkali vlastní amulet”.
Verča
Lednový čas se ve čtvrtečních družinkách nesl pod taktovkou paní zimy – užívali jsme sněhu k zimním radovánkám a bobování, malovali jsme vločky a vyráběli ozdobičky z drátků. Jedno odpoledne jsme si užili v tělocvičně, knihovně a hracím klubu naší partnerské školy ZŠ Provodov, kde jsme byli na návštěvě.
Ivča