Za březnem sýkorčí ohlédnutí

Zima už i u nás v březnu polevila. Jaro přišlo a my jej v plné síle oslavili a s radostí přivítali. Každý den jsme pozorovali tu stále rostoucí sílu mladých, jakoby zmenšených, rostlinek za přibývajícího zpěvu ptáků. Své kouzlo měly i ranní paprsky slunce prosvítající skrz mlžné opary ještě zmrzlých stromů. Jaro nám ukázalo zkrátka naději. Děti si ji prožily  při odkládání vrstev oblečení i při kouzlu malování s modrou a žlutou barvou…

Tématem měsíční epochy byl český jazyk. Cílem bylo dokončit poznávání všech písmen, hlásek. A na konci měsíce se před námi rozprostřela paní Abeceda v celé své šíři a děti už znají její pořadí…

Přibyl nám ve třídě také jeden další rituál. Den co den, vždy ten či ta, kdo zavazuje ráno uzel na provázku pozdravení, má ještě před svačinkou za úkol sám vzpomenout, že a kam v den předchozí někdo ukryl malý kulatý míček. Najde jej, sám pak hned také někam před ostatními ukryje a zapíše to včetně datumu toho dne do malého sešitu k tomu určenému. Děti tak procvičují paměť i psaní.

Další novinkou ve třídě je toastovač. Děti si jej velice oblíbili a cíleně si nosí svačinky k toastování.

Po delší odmlce jsme se vrátili k českému jazyku. V průběhu celého měsíce jsme si prožili několik příběhů. Třeba o mladém králi, co se vrátil z bitvy, o starém divadle s oponou, o tajném prameni ze skály nebo o indiánovi, který složil zkoušku dospělosti. Z každého příběhu se vylouplo písmenko, nejdříve na tabuli hned nato pak i v sešitech dětí. K dokončení celé abecedy nám zbývala už jen tato: H, G, Q, X, Y W, F, Ř, Š, Ň, Ť a Ď. Něco jsme se přitom přiučili i v latině a řečtině. Omlouváme se Ti, milé CH, ještě se k Tobě vrátíme… Jeden příběh dokonce připravily děti samotné – jako překvapen pro Jirku.

Písmena, slabiky, slova, věty… to byl náš denní chlebíček. Děti hláskovaly, slabikovaly, pomalu i četly při skládání textů známých písniček a říkanek. Také jsme si vyzdobili celou třídu malými kartičkami – popisky věcí a předmětů. V angličtině s novou Mrs. Ingliš k nim pak přibyly i kartičky s názvem v angličtině.

K závěru měsíce jsme se také dostali ke „krasopisu“ a uvědomění velikosti malých tiskacích „stromových“ písmen. Že jsou některá z nich kořenová (pod řádek zasahující), kmenová (jen mezi řádky) a korunová (co nad vrchní linku přečuhují).

Děti také poznají větu oznamovací, tázací a rozkazovací.

Spolu jsme zažili dva výlety. Jeden do Zlína a druhý na Zikmundov. Při tom prvním se nám při cvičení jógy v tělocvičně Aerobikklubu věnovala lektorky Eva Mrázková a při tom druhém jsme spolu s předškoláky přivítali jaro. Ohněm, písněmi, koupelí chodidel v potoce i chutným salátem z čerstvého jarního býlí. Návštěvou nám tehdy byla kytaristka Alžběta.

Jaro přišlo a děti si začaly vytvářet své indiánské městečko. Už mají týpí, svolávací kmen, zahrádku i záchod. V lesíku nad naším rozestavěným pozemkem jsme trávili opravdu hodně času…

Díky, JirkaS.

 

A co ANGLIČTINA?

Březnovou angličtinu jsme zahájili povídáním si o čtyřech ročních obdobích a písničkou o měsících v roce. Následující hodiny jsme navázali na epochu písmenek anglickou abecedou melodií, kterou děti již znají z české verze, hraním si s anglickou výslovností hlásek v pexesu a popisem dvojjazyčných názvů věcí kolem sebe ve třídě.

 

A jak se druží v družinkách?

Pondělní družinky se nesly ve znamení jara a blížící se Jarní slavnosti, s dětmi jsme tedy začali pracovat na tanečku ku příležitosti spolkové slavnosti. Jak jinak to jaro přivítat, než tancem a písní o sluníčku a rozkvétající a probouzející se přírodě. A stále pilujeme naši indiánskou rytmizaci, či jak bych naši společnou zábavu nazvala 🙂 sem tam něco přidáme, zrychlíme…
Verča
První úterní družinka po jarních prázdninách nebyla, neboť se děti družily na karnevalu, ale jinak jsme s ohledem na větrné počasí prodlévali spíše uvnitř a podléhali aktuálním hrám na stavění bunkru a společenských her. Poslední březnový týden jsme začali kolem budoucího týpý stavět plůtek s výpletem z chvojí, který děti nesmírně nadchnul. V dubnu nám začínají zahradní radovánky, těšíme se už na sázení semínek do půdy.
Miriam
Ve středu jsme již několik týdnů ponořeni do šicího projektu, děti si šijí mazlíčka kočičku (kocourka), někteří již mají hotovo, jiní jsou v závěrečné fázi (přišít nožičky, ocásek a dozdobit svého miláčka dle představ). A užíváme maximálně krás počasí, kdy část trávíme buď na školkové zahradě, ať už při sbírání fialek ke svačince či nějakou dětmi iniciovanou nejčastěji indiánskou hrou, či v přilehlém lesíku, kde nám postupně roste celá indiánská vesnice 🙂
Verča

První březnovou čtvrteční družinku jsme strávili cvičením a hraním her v tělocvičně na Benešově nábřeží. Děti zaujalo především posilování 🙂 Družinky díky teplému počasí trávíme více venku – děti se zabraly především do budování nového týpí a zvelebování jeho okolí.

Ivča

 

Projektový den:

Tento měsíc si také děti užili s Ivčou celodenní projekt na téma Člověk a jeho smysly. Ráno jsme se přivítali s Předškoláky, využili upletenou Pavučinu k lození a vyzkoušeli si, jak funguje naše rovnováha a co ji ovlivňuje. Poté jsme se přesunuli do třídy, kde jsme jeden podruhém prozkoumávali naše smysly – kolik máme chutí a na které části jazyka je lze nejvíce cítít? Jaké vlastnosti věcí dokážeme rozlišovat pomocí hmatu ? Naše bystré nosíky odhalovaly vůně a nevůně věcí z přírody i kuchyně a potrápili jsme svůj sluch u rozpoznávání nahrávek zvuků, které nás provázejí. Nahlédli jsme také do světa emocí a zkusili uhádnout, co asi cítí lidé podle výrazů v obličeji. Protože právě probíhala epocha češtiny, točily se hry kolem písmen a slov. Prvňáčci v březnu už totiž dokážou parádně psát 🙂