Z čehokoliv, co člověk dělá, se může stát droga. Na všem si můžeme vytvořit závislost. Zdá se to absurdní, ale mozek člověka je takto evolučně vytvořený a k závislosti je náchylný. To je špatná zpráva. Pokud očekáváte, že je i nějaká dobrá zpráva, pak si nejsem jistý, že Vaše očekávání v dnešním článku úplně naplním. Naděje ale existuje vždy.
Dopamin je molekula úsilí. Motivuje, ovlivňuje prožívání, míru aktivity. Všeobecně je zažito, že se jedná o molekulu odměny, ale studie prokázaly, že to není jeho jediná funkce. Dopamin je evolučně velmi starý Neurotransmiter a hraje klíčovou roli v základních funkcích mozku a těla. Je přítomen u mnoha různých organismů jako jsou červi, až po komplexní savce. Jeho role v mozku se vyvinula jako součást systému odměn a motivace, který pomáhá organismům přežít a reprodukovat se.
Bez dopaminu se navyšuje míra agresivity, smutku, čili nastávají klasické abstinenční příznaky. Pro pochopení, jak dopamin funguje, je nutné si vysvětlit, jak na člověka působí. Hladina dopaminu klesá, nebo stoupá oproti stávající základně, kterou měl člověk v danou chvíli. Nedá se tedy vrstvit. Pokud se dopaminu vyplaví hodně, pak klesne a to je v pořádku, musí se vrátit zpátky na původní hladinu. Dopamin se může vyplavovat buď rychle, nebo pomalu. Působí na více buněk, nebo jen na jednu.
Každé potěšení je vykoupeno bolestí. Působení dopaminu si můžeme vysvětlit na případu dětské houpačky. Na jedné straně houpačky se nachází dopamin (potěšení, slast,..) a na druhé úzkost, bolest. V případě vyplavení dopaminu se houpačka zhoupne prudce vzhůru a pociťujeme blahodárné pocity. Po nějaké době se ale houpačka vrací zpátky, ale ne do rovnovážné polohy, ale na stranu bolesti, úzkosti. Mozek chce okamžitě vrátit původní slastné pocity, proto pociťujeme klasické abstinenční příznaky. Problém je v tom, že postupně nastává adaptace na slastné pocity a původní množství dopaminu nestačí na zhoupnutí houpačky opět vzhůru. Pouze na vyrovnání houpačky do rovnovážné polohy a pak ani to ne. Zvyšujeme tedy svoje dávky dopaminu, ale přitom jen stěží utišíme bolest.
Americká psychiatrička Anne Lembke, vedoucí Stanfordské kliniky pro diagnostiku závislostí, ve své knize Dopamine Nation (v češtině vyšlo: Dopamin: Jak přežít blahobyt a neubavit se k smrti) přichází s myšlenkou dopaminového půstu. Podle ní je to jediná možnost, jak lze s dopaminem bojovat. Anne Lembke v knize ukazuje, že čím více dopaminu se vlivem drogy odměny vylučuje a čím rychleji se uvolňuje, tím je droga návykovější.
V knize je uvedena studie, kdy bylo u laboratorní krysy zjištěno, že čokoláda zvyšuje uvolňování dopaminu v mozku o 55%, sex o 100%, nikotin o 150% a kokain o 225%. Oproti tomu amfetamin zvyšuje uvolňování dopaminu o 1 000%. Tedy 1 vdechnutí derivátu amfetaminu se vyrovná deseti orgasmům. Její teorie se zaměřuje na koncept „bolesti a potěšení“, kdy tvrdí, že čím více se zaměřujeme na potěšení a jeho maximalizaci, tím více se vystavujeme riziku pocitu bolesti a prázdnoty, protože mozek se snaží udržet rovnováhu mezi těmito dvěma pocity (viz houpačka). To je jeden z důvodů, proč se mnozí lidé ocitají ve spirále závislosti – čím více hledají potěšení, tím větší utrpení cítí, když ho nemají.
Při opakovaném vystavování příjemných pocitů si na ně můžeme vytvořit toleranci. Zároveň to ale platí i o vytvoření tolerance k podnětům bolestivým. Přenastavíme si mozek na stranu bolesti. Byla provedena studie u příznivců skydivingu. Výsledkem bylo zjištění, že parašutisté, kteří se často věnují této disciplíně, mají po zbytek života problém radovat se z čehokoliv jiného. Tedy opakovaný skydiving může být návykový a vést k trvalému poklesu nálady (opak euforie).
Zajímavé výsledky přinesla studie z roku 2008. Ta zkoumala, jak dobrovolné běhání na tréninkovém kole ovlivňuje konzumaci kokainu a chování krys v souvislosti s návykovými látkami. Krysy byly rozděleny do dvou hlavních skupin – jedna skupina měla přístup k tréninkovému kolu, zatímco druhá skupina ne (kontrolní skupina). Obě skupiny byly vystaveny kokainu v průběhu několika týdnů, přičemž se měřila jejich konzumace kokainu a chování spojené s návykovými látkami. Skupina s přístupem k tréninkovému kolu měla možnost během experimentu běhat a cvičit. Krysy s přístupem k tréninkovému kolu měly výrazně nižší konzumaci kokainu než krysy v kontrolní skupině. Fyziologické odpovědi na kokain, jako je senzibilizace (zvýšená reakce na drogu), byly u krys, které běhaly na kole, méně výrazné. Krysy, které měly možnost běhat, projevovaly méně intenzivní návykové chování a větší odolnost vůči účinkům kokainu.
Existují studie, které dokazují, že fyzická aktivita může mít ochranný účinek proti závislosti na drogách a to prostřednictvím změn v dopaminových a odměnných systémech. V dalších studiích bylo zjištěno, že pokud by měl člověk dostatek pohybu na začátku střední školy, snižuje se možnost pravděpodobnosti konzumace návykových látek. A dále se ukazuje, že tělesné cvičení pomáhá přestat konzumovat návykové látky. Máme tady potenciální řešení dopaminového tlaku.
Tělesným pohybem se zvyšuje hladina mnoha neuropřenašečů zodpovědných za regulaci pozitivní nálady – dopamin, serotonin, noradrenalin, adrenalin,…Tělesné cvičení přispívá k tvorbě nových neuronů, podporuje gliové buňky a dokonce omezuje riziko zneužívání návykových látek a rozvoje závislosti. Na druhou stranu, jak je z vyznění celého článku zřejmé, i ve sportu můžete lehce sklouznout k závislosti. Například u vytrvalostních sportovců, kteří trénují tak intenzivně, že v určité chvíli tělo přestane produkovat endorfiny, je pozorován syndrom přetrénování. Místo euforie, kterou cítili dříve po tréninku, jsou nyní vyčerpaní. Jakoby okruh odměny přesáhl své možnosti a přestal fungovat.
Jak už bylo řešeno, každé pokušení je vykoupeno bolestí. Abychom s dopaminem správně pracovali, musíme se pokusit dostat ho pod kontrolu Dobá zpráva je, že můžeme využít dopamin z aktivity, která nás baví na aktivity, které jsou pro nás příliš nudné. Tedy vyplavovat dopamin v okamžiku, kdy ho potřebuji. Výzkum z oblasti behaviorální psychologie ukazuje, že je možné vytvořit podmíněné asociace mezi nudnými úkoly a pozitivními emocemi nebo odměnami. Další studie hovoří o účinku studených sprch na organismus ukazují, že vystavení těla chladu může vést k výraznému zvýšení dopaminu až o 250% a účinek může trvat 2-3 hodiny.
V okamžiku, kdy máme chuť na čokoládu, hodíme si mincí. Necháme na náhodě, jestli si ji dáme nebo ne. Důležitým aspektem také je, nevrstvit zážitky. Pokud chodíme pravidelně běhat, nepouštíme si do uší oblíbenou hudbu. Věnujeme se jen běhu, hudbu si pustíme v klidu, až budeme doma. Byla provedena studie na lidech, kteří měli dlouhodobě oblíbené jedno jídlo. Následně jim připravili o něco chutnější a pak opět to původní. Nepřekvapivě jim to původní jídlo už nechutnalo. Je dobré čas od času držet půst. Po nějaké době hladovění Vám bude chutnat jakékoliv jídlo. Řešením může dále být provozování více vjemů, které nám způsobují potěšení. Protože pokud jeden vypadne, dostaneme se do špatného psychického stavu.
Už jen očekávání nějaké situace, která v nás vzbuzuje slastné pocity, vyplavuje dopamin. Chystáme se přihlásit na Facebook, Instagram nebo Twitter a v očekávání srdíček a komentů se začíná vyplavovat dopamin. V tomto okamžiku přihlašování ukončete a vůbec se na sociální sítě nedívejte. Důležité také je, že pokud někdy selžete a podlehnete pokušení, nic si nevyčítejte. Prostě si to užijte.
Jak uvedla psycholožka Anne Lembke, pokud je člověk na něčem závislý, jediným řešením je naprostá abstinence. Ta je nástrojem k resetování odměny v mozku. Zásluhou tohoto resetu se obnovuje naše schopnost radovat se i z maličkostí.
Tedy ne jen omezení, ne občasná konzumace, ale úplná abstinence. Byla provedena studie na myších, kdy se myši dokázaly dostat ze závislosti na heroinu. Po nějaké době se vrátily k původnímu způsobu života. Zhruba po roce jim byla opět nabídnuta dávka heroinu a po jednom jejím požití se myší vrátili do stavu největší závislosti na něm.
Čemu věnuji větší námahu, tím je to vyplavení dopaminu zdravější.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5387785
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4067570
https://www.databazeknih.cz/knihy/dopamin-jak-prezit-blahobyt-a-neubavit-se-k-smrti-489312