Stoicismus byl ve své době jedním z nejvyhledávanějších filosofických směrů. Vznikl sice v Řecku, ale největší oblíbenosti získal až v pozdější Římské říši.
Základními pilíři stoicismu jsou čtyři ctnosti: moudrost, odvaha, spravedlnost a umírněnost. Podle stoiků je život jako plavba lodí po moři – nemůžeme ovlivnit směr větru ani bouře, ale můžeme ovlivnit to, jak se během té plavby chováme. Stoický přístup byl založen na každodenním úsilí o ctnostný život, opřený o moudrost, spravedlnost, vnitřní klid a odpovědnost za vlastní myšlení.
Ztratit vše a přesto zůstat v klidu
Stoikům bývalo často přisuzováno pasivní smíření se s osudem, apatie nebo defenzivní přístup k životu. To je však zásadní nepochopení této filozofie. Pokud si uvědomíme, že jedním z nejvýznamnějších stoiků byl Seneca, jeden z nejbohatších mužů své doby, a Marcus Aurelius, císař a nejmocnější člověk tehdejšího světa, jen stěží si lze představit, že by těchto pozic dosáhli pouze studiem knih a rezignací na činy.
Marcus Aurelius je známý tím, že dobrovolně praktikoval nepohodlí – spal na zemi místo v posteli, vystavoval se chladu, držel půst. Tím se připravoval na situace, kdy může být o vše připraven. Místo aby se soustředil na to, co mu chybí, radoval se z toho, co má, s vědomím, že o to může kdykoli přijít. Praktikoval tzv. negativní vizualizaci – představoval si ztrátu majetku, postavení nebo zdraví, aby se na tuto eventualitu připravil psychicky. Stoikové věřili, že to jediné, co skutečně ovládáme, jsou naše myšlenky a reakce. Můžeme být zbaveni svobody nebo majetku, ale náš postoj zůstává v naší moci. Zaměříme-li se na to, co ovlivnit můžeme, a přestaneme se trápit tím, co ovlivnit nelze, bude náš život jednodušší a smysluplnější.
Stoik na sociální síti?
Jak by stoici přistupovali k modernímu světu, zejména k fenoménu sociálních sítí? Facebook v římské říši neexistoval – jeho obdobou by ale mohlo být Forum Romanum. Lidé se tam scházeli, aby naslouchali řečníkům, politici prezentovali své názory, a diskutovalo se veřejně. Veřejné nástěnky plné oznámení plnily roli dnešní sítě X, filozofické eseje a dopisy odpovídaly dnešním newsletterům na Substacku. Veřejné recitace, které byly oblíbenou formou sdílení myšlenek, bychom dnes mohli přirovnat k podcastům nebo YouTube.
Seneca byl veřejně známou a vlivnou osobností. Denně jej navštěvovali lidé, kteří chtěli slyšet jeho názor – jeho postavení by se dalo přirovnat k dnešním influencerům. Zatímco my dnes bezmyšlenkovitě projíždíme Stories, Římané naslouchali filozofům na fóru. Místo Facebooku měli veřejné nástěnky a místo podcastu poslouchali recitace. Ale podstata byla podobná: člověk sdílel své myšlenky, hledal uznání a zároveň zápasil s pokušením žít pro pozlátko místo pro ctnost.
Můžeme jen spekulovat, jak by dnes Marcus Aurelius využíval sociální sítě. Možná by měl profil na síti X – ale rozhodně by nehledal uznání druhých. Epiktétos to vystihl přesně: „Když začneš dávat větší váhu názoru davu než svému vlastnímu rozumu, vzdáváš se svobody“ . Stoikové považovali vnější uznání za lhostejné. Pokud by něco publikovali, pak s vědomím, že důležitější než ohlas je pravdivost a etický rozměr sdělení. Sociální sítě by využívali účelně, jako nástroj pro šíření hodnot, nikoli pro sbírání obdivu.
Zřejmě by také nepodléhali emočním výbuchům v diskuzích. Marcus Aurelius napsal: „„Kolikrát jsi litoval, že jsi mluvil, a kolikrát, že jsi mlčel?“.“ Pokud by sociální sítě narušovaly jejich klid, pravděpodobně by je opustili. Epiktétos řekl: „Nejsme rozrušeni tím, co se děje, ale naším úsudkem o tom.“
Seneca psal svému příteli Luciliovi dopisy, které měly jediný účel – pomoci mu stát se lepším člověkem. Byly promyšlené, filozofické a často končily praktickým cvičením k zamyšlení. Šlo o osobní dialog, který ale přesáhl dobu – čteme ho i po dvou tisících letech. Dnes existuje mnoho profilů, které se snaží šířit podobné myšlenky. Senecovi ale nikdy nešlo o sledovanost nebo potvrzení vlastní důležitosti.
Zatímco stoici věřili v sílu hlubokého, dlouhodobého přemýšlení, dnešní online komunikace často staví na rychlosti, dojmu a vizuálním efektu. Senecův Dopis Luciliovi se čte v tichu, se soustředěním. Story přejedeš palcem. Stoikové neusilovali o popularitu. Usilovali o pravdu.
📚 Zdroje
- Encyclopedia Britannica – Stoicism
https://www.britannica.com/topic/Stoicism - Stanford Encyclopedia of Philosophy – Stoicism
https://plato.stanford.edu/entries/stoicism - Orion Philosophy – How to Use Voluntary Discomfort Like a Stoic
https://orionphilosophy.com/how-to-use-voluntary-discomfort-like-a-stoic - How to Be a Stoic – On the Decline of Stoicism
https://howtobeastoic.wordpress.com/2015/06/18/on-the-decline-of-stoicism - The Guardian – The Stoicism Secret: How Ryan Holiday Became a Silicon Valley Guru
https://www.theguardian.com/books/2024/oct/28/the-stoicism-secret-how-ryan-holiday-became-a-silicon-valley-guru - Wikipedia – Donald J. Robertson
https://en.wikipedia.org/wiki/Donald_J._Robertson - A Stoic Reflection on Contemporary Social Media (thesis by J. van der Vlist)
https://thesis.eur.nl/pub/42914/Vlist-A-Stoic-Reflection-on-Contemporary-Social-Media.pdf - Modern Meditations: Stoicism’s Social Media Renaissance – Paideia Institute
https://www.paideiainstitute.org/modern_meditations_stoicism_s_social_media_renaissance - How Voluntary Discomfort Can Change Your Life – The Stoic Sage
https://thestoicsage.com/how-voluntary-discomfort-can-change-your-life - Stoicism and the Power of Voluntary Discomfort: 12 Practical Tips and Exercises – The Geeky Leader
https://thegeekyleader.com/2024/09/29/stoicism-and-the-power-of-voluntary-discomfort-12-practical-tips-and-exercises - Stoicism in the Digital Age: Navigating Social Media and Information Overload – Medium
https://mentalwellnesswarrior.medium.com/stoicism-in-the-digital-age-navigating-social-media-and-information-overload-f4f333beff67 - The Stoic Professional – Modern Stoicism
https://modernstoicism.com/the-stoic-professional-by-dan-greller