Prosinec na Předškole

3. 12. Adventní spirála se školáky ze Sýkorky

O naší Adventní slavnosti si přečtete víc TADY

5. 12. Mikulášské ledové setkání

První prosincové čtvrteční ráno pěkně mrzlo, což má své báječné výhody a logicky a nějaké ty nevýhody. Příroda kolem je oděna do jinovatky, blátivé kaluže se mění v led a… to vlastně dětem úplně stačí 🙂 Ale taky to má své nevýhody, je nám prostě zima a musíme se víc hýbat. Ráno jsme nezvykle nepotkali Aleše, jak nepřichází od Lukova, ale šel od lesa od závory. A hned nám povídal, jak  potkal Mikuláše, jak si to štráduje po lese a vzkazuje dětem, že pro ně má u lávové řeky překvapení. Tak se tam všichni rychle vydali k rigolku a tam na ně čekaly různě poschovávané lízátka – no bylo radosti 🙂 Společně jsme si pak v kruhu popovídali něco málo o tom, kdo to Mikuláš byl a děti zase překvapily, jak moc toho o tomto svatém ví. Při přivítání se každý z nás ještě zamyslel, s čím zrovna on může říct, že někomu, jako ten Mikuláš, pomáhá. A bylo zajímavé poslouchat, jak to děti sami mají a vidí. Pak byla svačinka, pak trochu běhání na zahřátí, po cestě kdysi vosí stezkou jsme zkoumali všechny kaluže, testovali tvrdost ledu a odštípávali kry. Ale Lilince ten den nebylo dobře a tak jsme se dočasně rozdělili na dvě skupnky – na pomalejší, kde šel Aleš, a na rychlíky, kde jsme šli naproti k cestě na Rablinu k Lilinému tatínkovi. Určitě jen čistě náhodně byla skupina A klučičí a skupina B dívčí 🙂 U cesty jsme se pak zase obě skupinky sešli a přechod jsme už zase absolvovali společně. Led nás doprovázel celou cestu – našly jsme led jako zrcadlo, skluzavku pro skřítky a aby toho ledu nebylo málo, po cestě ke křížku jsme si zahráli Na zamrzlíka 🙂 Cestou jsme ještě sbírali mech a různé přírodniny, a v teple zatopených kamen na Zikmundově přišel čas na výrobu adventního svícnu, abychom společně přivítali adventní čas.

10. 12. Blátivý den v paprscích slunce

Když je chlad a zima, tak je nám při svačince dobře na sluníčku. Asi proto s dětmi tak často v zimě volíme cestu za závoru a nahoru do lesa po křížové cestě kolem naší “lávové” řeky. Toto úterý se nás sešlo maličko – vlastně jen 7 lidí a to i včetně dospěláků. Bylo vidět, že mrazík zařádil a spoustu dětí lehlo s všemožnými nachlazeními. Náš přivítací kroužek tedy měl legračně malou velikost. Ale nikomu to nevadilo, trocha deště, který se přidal, taky neobtěžovala, jen jsme si svačinku dali trochu víc schovaní pod hustými smrčky. Po svačince jsme pokračovali k vyhlídce ke kopečkům, kde na nás čekala opět řada balančních kmenů po nedávno pořezaných stromech. Sem tam jsme ale potkávali i malé ostrůvky sněhu a nějaký ten zbytkový led v kalužích. Počasí se postupně jen lepšilo a my jsme se vydali srnčí pěšinkou ke studánce v Pekelci (přece jen bláta už bylo pro ten den dost a tato naše dobrodružná stezka je naší nejsušší variantou 🙂 ). Při obědě nám hořely dvě svíčky – jedna adventní a druhá narozeninová, protože Olívek ten den slavil a tak jsme si i po obědě mohli dát společně výborné perníčky, které pro kamarády přinesl. Odpoledne při odpočinku jsme si přečetli pohádku O princi s koní hlavou a tento příběh také inspiroval řadu dětí k zakreslení do sešitu.

12. 12. Den s Alešem a Ivkou

Dny se čím dál více krátí a Vánoce přibližují. Sněhu nikde, ale pěkně
nám zamrzlo, takže jsem si předposlední čtvrtek s Ivčou a Alešem užili
alespoň ledových kaluží a ker. Vydali jsme se tentokrát k dubu – dlouho
jsme tam nebyli a bylo třeba prozkoumat, zda “náš dub” na zimu shazuje
listí nebo ne. Na větvích nebyl ani lísteček. Děti svačily, lozily a z
větví si dělaly houpačku, z listí stavěli dráhu pro auta, která vypadala
jako spirála. Za doprovodu hudebních nástrojů, chrastidel a dřívek, jsme
si zazpívali písničku o kocourovi – zpívali jsem potichoučku jako když
jemně mrholí, pak se rozpršelo a my přidávali na hlase až do pořádného
lijáku. A jak deštík ustával a vykouklo sluníčko, ztišovali jsme se i my
a naše nástroje. Nechyběly ani koledy. Z kopce děti ohodili batůžky a
kutálely sudy. Kaluž byla parádně zamrzlá a skýtala prostor pro kutání
ledu i hokejový zápas. Dnešek byl výjimečný i tím, že s námi šlo hned
několik Alešů, měli úplně stejnou čepici, cizí čepice se zase ocitaly na
hlavách jiných dětí, takže jsme za chvíli nevěděli, kdo je kdo 🙂 Místo
u křížku se stalo dějištěm Vánočního příběhu o narození Ježíška s
loutkami. Pro oběd se dneska s vozíkem vydala silná holčičí čtveřička.
Odpoledne jsme zvládli už jen nejdelší pohádku v celé knížce zachumlaní
v dekách u kamen a pak nás čekala svačinka, chvilka hraní venku a odchod
(výjimečně ne odběh) na autobus.

17. 12. Úterní předvánoční setkání

Ráno na zastávce na Velíkové jsme se s Jirkou dohodli, že si společně uděláme ráno se školky. Měli totiž připravené vystoupení a my se mohli po společném kroužku stát jejich prvními diváky! Děti hrály na flétničky a zpívaly a myse k nim přidali. Po vystoupení jsme se rozloučili a po svačince se vyhrli na rozdávání dárečků – děti totiž donesly všemožné dobroty na přilepšenou zvířatům v tomto nelehkém ročním období. Mrkvičky, jablíčka, oříšky, to vše děti buď krásně naaranžovali na pařezy a kůry, nebo rovnou zavěsily na stromy. Po celou cestu jsme se tak zbavovali zátěže z batohů a zdobili pro zvířátka les. No a pak si tak jdeme kolem malých smrčků a ono tam překvapení – korálkové pestrobarevné ozdobičky v počtu přesně pro naše děti! A už se rozvíjeli teorie, zda nám to tam na oplátku dala zvířátka, nebo lesní skřítkové, kdo ví? 🙂 Kolem dubu jsem se pak vydali dál, kde na nás čekal další krásný vzkaz -” Dobrý den, ať máte krásný den” – pěkně čitelně tiskacím, a náš den se opravdu ještě o něco víc projasnil. Na Zikmundově jsme si pak po příchodu uváleli těsto a vykrojili perníčky, které brzy v troubě vánočně provoněly celou chatu. Po obědě už byli všichni netrpělivý – každé z dětí si totiž připravili jeden dárek pro nějakého kamaráda a nemohli se už dočkat výměn. Ale ještě jsme si v teplíčku u kamen přečetli pohádku O soví víle a pak už konečně přišel čas na perníčky a rozdávání dárečků. Po kouzelné čepicové předávce po rozbalení a těšení se z dárků ještě následoval společný piknik a pak se už jen hrálo a ochutnávaly a vyměňovaly dobroty z domácího cukroví. A na svačinku v podobě chleba s pomazánkou pak kupodivu měl málokdo chuť (a hlad) 🙂

19. 12. Čtvrteční předvánoční setkání

Protože některé děti mají jen jednodenní docházku, chtěli jsme se patřičně předvánočně naladit i ve čtvrtek, aby nikdo o nic z příprav na svátek klidu a míru nepřišel.  Tento den s námi netradičně místo Aleše šla Renča, družinářka ze Sýkorky, která ale pro děti nebyla vůbec neznámá, již jednou se k nám ve čtvrtek na část dne přidala. Cestu jsme tentokrát zvolili docela rychlou – vždyť nás ten den toho tolik čekalo! Zdobili jsme ovocem a oříšky další část lesa, po svačině si pochutnali s na špaldovo-datlových kuličkách od Verči, nachystali spoustu nápaditých krmítek pro veverky, myšky i ptáčky, lozili jsme po dobu, dokonce i Renča se za dětmi tam nahoru odvážila 🙂 Přes potok nás pak naše zvědavost zavedla k opuštěné chatce, kam děti rády nakukují, přece jen je taková tajemná, opuštěná mezi náletovými stromy, děti baví vymýšlet, kdo tam kdysi žil a proč chatičku opustil. Pro oběd jsme si tentokrát s vozímkem nezajeli, my si ho ten den museli uvařit, takže jsme se p příchodu na chatu hned pustili do krájení. Naše polívka kyselice pak byla pak podávána jakožto občerstvení na odpoledním Adventním setkání se Sýkorkou, takže jsme tedy krájeli a krájeli, přece jen jsme potřebovali plnou várnici, abychom se najedli my i další lidé později 🙂 Jako druhé už byly jen jednoduché špagety s rajčatovou omáčkou, každý chtěl strouhat sýr, no nakonec úplně každé dítko i dospělý přiložili ruce k dílu a na našem obědě se podíleli všichni. Odpoledne dětem přečetla pohádku Renča a pak už jsme se všichni těšili na výměnu dárečku a na piknit s cukrovím. Autobus jsme docela v klidu stihli a na to, že jsme si ten den dali tolik úkolů a tolik toho zažili, celý den plynul ve velké pohodě, duch Vánoc prostě už byl všudypřítomný a my se tak ještě lépe společně přiblížili k nejoblíbenějším svátkům v roce.

Přidejte váš komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *