Když se narodíte a žijete ve čtenářské rodině, tak nějak Vám nezbude nic jiného, než začíst číst. Protože všichni okolo Vás čtou. Tak čtete také. Pamatuji si na naše společné obědy. Přichystalo se jídlo, všichni už byli připraveni jíst a pak jsem přišel já. Samozřejmě s knihou v ruce. Začtený jsem si sedl ke stolu, odsunul jsem si od talíře sklenici s pitím a knihu si zašprajcoval tak, že částečně byla zaklíněná pod talířem (u hlubokého talíře držela nejlépe – měl širší rantl) a částečně byla opřená o stojánek s ubrousky (nebo o cokoliv, co se dalo najít na stole). Dalo se tak celkem pohodlně číst – kniha se nezavírala – a přitom se daly k jídlu používat oba příbory najednou, nemusel jsem jednou rukou držet knihu, aby se nezavírala. Pouze jsem musel otáčet stránky. Netvrdím, že se toto moje bohulibé počínání setkalo se souhlasem, ale pokud jsem byl doma sám, tak to bylo v klidu. Nesměla být ale polévka. Pak nastal problém s knihou.
Asi není o diskuzi, proč by měly děti číst knihy. A nejenom děti, koneckonců. Druhá věc je, jaký typ knih, je pro člověka nejvhodnější? Jednoznačně z toho vycházejí romány, beletrie. Literatura faktu je sice značně populární a člověk se stává po její četbě vzdělanějším. Na druhou stranu značně pokulhává kvalita zpracování z hlediska literárního úrovně. Literaturu faktu píše kde kdo, od novinářů přes youtubery (stejně jako články do blogu😊). Čtení knih (románů) obecně zvyšuje slovní zásobu. Rozvíjí představivost. Knihy vzbuzují emoce, děti se identifikují se zajímavými hrdiny. A hlavně, děti u toho většinou moc neřvou, takže je doma klid.
V současném světe působí na děti mnoho podnětů, které je odrazují od dlouhodobějších činností. Jsou to především sociální sítě, televize a počítačové hry. Na čtení knih, což je typicky činnost, na kterou dítě potřebuje více času a klid, pak nezbývá tolik prostoru. Průzkum zaměřený na kvalitu přípravy na výuku žáků ukázal důležitou věc. Žáci s lepšími studijními výsledky se přípravě do školy věnují pravidelně a dávají jí více času. Zároveň pak tuto pravidelnost přenášejí i do volnočasových aktivit a to včetně čtení knih. Žáci s horším prospěchem přípravě tolik nedají. A ve volném čase se věnují spíše aktivitám na sociálních sítích, nebo sledování YouTube.
Další průzkumy hovoří o tom, že čtení knih sice zaplňuje stále volný čas dětí. Za prvé ale klesá počet knih, které děti za rok přečtou. A za druhé to děti hodnotí jako nudnou disciplínu. Více je baví číst kratší články, nebo třeba komiksy. A fenoménem komiksu se budu dnes zabývat více.
Když jsem byl ve školním věku, velký výběr komiksů moc nebyl. Rychlé šípy byly s výjimkou roku 1969 a krátké epizody v letech 1970 – 1971 zakázané. Existoval pak tady alespoň časopis ABC, s pravidelnou rubrikou komiksů, anebo v 60. a 70. letech legendární Kája Saudek a jeho přelomové komiksové zpracování hrdinů. A pak tu byl samozřejmě Čtyřlístek. První číslo vyšlo už v roce 1969 a poslední – minulý týden – s označením č. 736. Nedávno jsem objevil staré číslo Čtyřlístku z roku 1987. Se synem, který je ve věku jako já před mnoha lety, když jsem toto vydání četl poprvé, jsme si spolu četli o legendárních dobrodružstvích čtyř přátel. A od té doby kupujeme čísla nová. Posun v příbězích je samozřejmě značný. Ale pořád platí, že přátelství je nade vše.
Rozdíl mezi čtením komiksu a klasické knihy je v tom, že komiks má více obrázků😊 To je samozřejmě zcela přelomové zjištění, ale je třeba ho tady zdůraznit. V současném světě může být problém přivést děti ke čtení klasických románů (viz výše). Komiksy jsou oproti tomu více vizuálnější, zábavnější a děti to může více motivovat ke čtení. Komiksy jsou zároveň často využívány i pro edukativní potřeby, díky postavám a kresbám jsou popisovány například historické události. Nebo třeba složitější procesy v těle, kdo si ze starších čtenářů nevybaví francouzský kreslený seriál o lidském těle z roku 1987, Byl jednou jeden…život?
Je pravda, že komiksy nemají příliš dobrou pověst. Je to brak, není to seriózní kniha. Odvádí to děti od čtení pravé beletrie. Je potřeba si ale uvědomit, že se děti nekoukají jen na obrázky. Spojují si je totiž zároveň se slovy. Současně čtení komiksů nezastrašuje čtenáře, kteří mají problémy se čtením. Nic není tak frustrující, jako když dítě uvidí moře stránek popsaného textu před sebou s vidinou, že to vše musí přelouskat. V komiksech dále není popsáno vše. Není na to takový prostor jako v knize a děti si musí často domýšlet, co konkrétní obrázek znamená. Zvyšuje to představivost. Zároveň dítě lépe pochopí význam neznámého slova. Obrázek mu pomůže pochopit smysl děje a zvyšuje slovní zásobu. Málokteré dítě si přečte nějaké klasické literární dílo, ale ve formě komiksu už je to daleko stravitelnější zákusek.
Čtení knih je pro děti opravdu důležité. Pokud si cestu ke čtení knih najdou děti přes čtení komiksů, je to jen dobře. Je důležité, aby děti hlavně objevovaly více možností, co se dá číst. Komiksy jsou více kreativnější, než pouze knihy plné textu a mohou otevírat pro děti daleko zajímavější cesty čtenářským životem.
Odkazy:
https://www.csfd.cz/film/121470-byl-jednou-jeden-zivot/prehled/
https://www.martanci.cz/mums/a/proc-je-cteni-dulezite-a-jak-deti-ke-kniham-vest
https://readingeggs.com/articles/2015-09-04-benefits-of-comic-books/