Otevírám oči. Je brzo ráno, všude je ticho a klid. Venku je prozatím černočerná tma, příroda ještě odpočívá. Na okenní tabuli je vidět mírná námraza, teploměr ukazuje -9. Nic příjemného. Donutím se vstát z postele a pomalu odcházím do koupelny. Nemá cenu to oddalovat, stejně to dříve nebo později proběhne. Pouštím na sebe ledovou vodu a napadá mně jediné. Je to sakra studený!
Kdesi jsem četl, že pokud se ráno sprchujete studenou vodou, nic horšího za celý den už nezažijete. Nejhorší si tedy odbudete hned ráno a zbytek dne máte pohodičku. Nevím, jestli to platí, ale vím jedno. Fakt to není příjemné. Ale donutím se každý den. Pohodlnější by bylo zůstat ještě v posteli. Ale v životě je potřeba hledat těžší, složitější cesty. Anebo ne?
Známý americký akademik, investiční poradce a spisovatel Nassim Taleb, autor světového bestseleru Černá labuť, ve kterém definuje teorii nepředvídatelnosti, rozvíjí další téma ve své knize Antifragilita. Jedná se o koncept fragility, resp. antifragility, česky můžeme použít hodně prkenný ekvivalent (jen ho ohoblovat) křehký a nekřehký. Fragilní (křehká) je ta osoba, kterou rozhodí každá nepřízeň osudu nebo trocha toho nepohodlí. Naopak antifragilní je ten, kterého léta odříkání, trochu toho stresu a třeba fyzické námahy, zocelila. Myšlenka je pak rozvedena na celou společnost, pokud ztratíme samostatnost a osobní odpovědnost – budeme daleko křehčí. Když ale necháme občas někoho zakopnout, necháme člověka hledat i přes těžkosti, kreativní řešení, stane se antifragilní, odolnější, chcete-li. Taleb jinými slovy tvrdí, že pokud se budeme snažit eliminovat všechno nepohodlí z našeho života, stáváme se křehčími a méně schopnými čelit neočekávaným výzvám. Zlí jazykové tvrdí, že dostatečnou houževnatost prokáže každý, kdo tuto knihu přečte celou – má 552 stránek. Vyzkoušeno za Vás.
Na druhou stranu Amy Rose, úspěšná podnikatelka, andělská investorka, filantropka a spisovatelka (autorka knihy What Awesome Looks Like: How To Excel In Business & Life) vypráví příběh ze svého dětství. “Nedotýkej se toho, je to horké,” říkala ji maminka, když vytáhla z trouby čerstvý plech se sušenkami. Samozřejmě víme, jak to dopadlo. Amy se chtěla přesvědčit, jestli je to fakt tak horké, jak ji maminka říká. Bylo. Nicméně ani to, že si Amy ošklivě popálila prsty a týden trpěla, ji neponaučilo. Amy říká, že byla dále tvrdohlavá jako mezek, což znamenalo, že se musela naučit spoustu životních lekcí po zlém. Nyní se snaží lidem ukazovat, jakou chybou je, učit se věci těžkou cestou. Jít životem snadnou cestou sice s sebou přináší řadu obtíží – je třeba obrovské pokory, abychom byli ochotni učit se z chyb druhých. Často je zapotřebí vážné sebereflexe a ochoty vidět dál, než je naše vlastní sféra myšlení. A stejně jako v příběhu Amy o horké pánvi se sušenkami to vyžaduje ochotu mít trpělivost a počkat, až se bezpečně dotkneme něčeho, čeho se opravdu chceme dotknout. Život je mnohem šťastnější bez spálených prstů.
Každý člověk v průběhu svého života narazí na různé překážky a výzvy, které ho mohou vést k rozhodnutí, zda se je pokusí překonat, nebo se jim vyhne a hledá jednodušší cestu. Nicméně, překonávání překážek je pro člověka velmi důležité a může mít pozitivní dopad na jeho osobní růst, sebevědomí a seberealizaci. Výzvy nás obecně učí novým dovednostem a zároveň nám také pomáhají porozumět sobě samému. Ukazují nám, jak se chováme pod tlakem.
Zajímavý pohled přináší do věci Bill Gates, resp. výrok, který měl údajně říci: “Na těžkou práci si vyberu líného člověka. Protože líný člověk si najde snadný způsob, jak ji udělat.” Tento koncept rozvádí Shawn Freeman, zakladatel společnosti TWT Group (pomáhá firmám maximalizovat efektivitu jejich IT řešení). Tvrdí, že často jsou to právě líní zaměstnanci, kteří vaši společnost přimějí k vývoji efektivnějších systémů a procesů. Nastanou samozřejmě situace, kdy jednodušší řešení může být stejně dobré, jako to složité. Nebo dokonce i lepší. Pak se z pohodlnosti nabízí jít jednodušší cestou. A pak jsou situace, kdy těžší cesta je tím nejlepším řešením. A zde dochází k tomu podstatnému rozhodování. Nechci příliš plýtvat energií a vybrat si tu jednodušší cestu? Anebo se překonám, vyberu si složitější a mnohdy delší cestu? Těžší cesta je pak volbou nejenom pro daný okamžik v přítomnosti, ale pomůže Vám zároveň budovat odolnost pro další nástrahy v budoucnosti.
U nás v Lesní škole Sýkorka chodíme s dětmi každý den ven. V dešti, sněhu, větru. Děti to berou jako samozřejmost, je to pro ně běžná denní rutina. Baví je to, jsou totiž venku.
Člověka formuje dětství. Bohužel mnoho dětí se příliš brzy může naučit, že překážky jsou tu buď proto, aby se s nimi za ně vypořádal někdo jiný, a nebo prostě jen nestojí za námahu je překročit. Překážky ale nezmizí. Zůstávají s námi a je na nás, aby děti pochopily, že je možné překážky překonat.
Jedná se o náročný proces, za který jsou ale odpovědní rodiče. Když od svých dětí nic neočekáváme, pak přesně to dostáváme. Předkládejme dětem překážky, se kterými se mohou vypořádat. A zároveň je povzbuzujme, aby vytrvaly.
Děti se učí překonávat překážky tím, že se nebojí selhání. Nebojí se chyb. O tom, jak nedostatečně se s fenoménem chyby pracuje v našem školství, jsme psali v předchozím článku. Někdy prostě dítě musí selhat, ale pak je tam rodič, který mu s celou situací pomůže. Výsledkem soustavného procesu učení se a vytrvání v překonávání překážek je odolnější dítě. Dítě, které věří ve svoje schopnosti.
S dětmi vyrážím často na výpravy do lesa. A je to stejné jako v životě. Můžeme jít jednodušší cestou, nebo složitější, náročnější. Prodíráme se křovím, občas někoho šlehne větev do oka, občas někdo spadne, občas si někdo ušpiní nebo potrhá oblečení. Děti si navzájem pomáhají, z kopce válejí sudy, nebo sjíždí po bahně po zadku dolů. Domů přijdeme většinou pozdě a vypadáme jako po nějaké bitvě. Ale děti jsou spokojené, společně jsme si užili náročný den v lese. Cesty mohou být jednoduché, nebo složité.
Odkazy:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Antifragilita
https://businesscollective.com/why-lazy-employees-are-the-biggest-asset-to-your-business/index.html
https://richardlouv.com/books/last-child/