Tři sta střílen aneb tajemství Tintinova světa odhalena

27.05.202327.05.2023 Ondra Kučera

Lesní Pohled Ondry Kučery žádný komentář

Hromský hrom do Brestu! Tři miliony tři tisíce tři sta třiatřicet střílen! Mnozí z Vás jistě poznávají klení kapitána Haddocka, přítele neohroženého reportéra Tintina. Jedná se o kreslené postavy belgického spisovatele George Prospera Remiho (1907 – 1983), který tvořil pod svým uměleckým jménem Hergé. V dnešním doporučením četby pro mladé čtenářky a čtenáře se podíváme na komiksovou legendu.

S postavou Tintina jsem se poprvé setkal jako žák základní školy. A musím říci, že jsem jeho vinou tak trochu zanedbával přípravu na studia. Kreslený seriál Tintinova dobrodružství v tehdy vysílala Česká televize a to zrovna v době, kdy jsem se měl učit. Nebo spíše řečeno v době, kam jsem učení postupně během dne popřesouval. Každý díl měl sice něco kolem 20 minut, ale končil po 19. hodině a pak už začínal zase večerní program, znáte to….

V té době jsem ještě neměl tušení, kdo je autorem seriálu a jaká historie za příběhy stojí. První díl – Tintin v zemi Sovětů – Hergé vytvořil mezi lety 1929 – 1930. V té době přispíval jako autor do dětské přílohy belgických novin La Petit Vingtième, jako kniha vyšel komiks v roce 1930. Hergé vytvořil celkem 24 komiksových knih, poslední vyšel po autorově smrti v roce 1986 jako Tintin a Aplh – Art. První díl byl ještě černobílý, poslední díl pak tvoří pouze Hergého načrty, které nestačil překreslit do definitivní podoby knihy. Celosvětově vyšlo více než 250 milionů výtisků komiksů a byly přeloženy do 110 jazyků.

Tintinův svět tvoří samozřejmě hlavně Tintin, neohožený novinář ve věku 16 – 18 let. Stále neodhalenou postavou je pak předloha hlavního hrdiny. Spekuluje se, že to byl dánský herec Palle Huld, který co by teeneger v roce 1928 vyhrál cestu kolem světa – pořádanou novinami Politiken – na oslavu stého výročí Julese Vernea. Nejvěrnějším přítelem Tintina byl jeho pes, někde se setkáte se jménem Filuta, Špunt nebo také Milouš v originále Milou, anglicky Snowy. Nejedná se přitom o celou smečku, ale stále o jednoho psa. Ten sice nemluví (krom výjimek), jsou mu ale přisuzovány lidské vlastnosti a mnohokrát si s Tintinem navzájem zachránili život.

Dalším do party je už výše zmiňovaný kapitán Haddock. Bývá považován za nejoblíbenější postavu Tintinova světa. Je tak trochu naivní, střídají se u něho dobré i špatné nálady, což tvoří jeho kouzelnou povahu. Haddock, křestním jménem Archibald (odhaleno až v předposledním díle Tintin a Picarové), je bývalý námořník, který se plavil přes 20 let po moři. Jeho věk nebyl nikdy odhalen, ikdyž v pozdějších dobrodružstvích žil na odpočinku v sídlech svých předků v Marlinspike Hall. V těchto příbězích se zároveň stává velkým hrdinou, který neváhá nasadit za Tintina život (jako například v příběhu Tintin v Tibetu).

Skutku neobyčejnými postavami, jsou Kadlec a Tkadlec, nebo také Hornád a Hornát, v originále Dupond et Dupont, anglicky Thompson and Thompson. Jde o skutečně legrační detektivy, kteří se poprvé objevili v příběhu Faraonovy doutníky, celkem je Hergé zapojil do 20 příběhů. Pokud bych parafrázoval Murphyho zákon, tak pokud chcete, aby se něco pokazilo, pozvěte si tuto podařenou dvojici. Jsou snadno rozpoznatelní (ne tedy sami od sebe – jsou oba stejní), ale od ostatních je poznáte snadno. Oba mají černý oblek, knír pod nosem a černou hůlku v ruce. Snaží se být tak nenápadní, až si jich všimne opravdu každý.

Zajímavou postavou je hluchý, roztržitý vědec, profesor Tryfon Hluchavka, Klaus Kalkulus, v originále Tryphon Tournesol, nebo také profesor Calculus. Ten se objevil poprvé v díle Poklad Rudého Rackhama. Jednou je to vynálezce, jednou kutil. Je zapálený do botaniky, fyziky, elektroniky, věštění z vody. Neodmyslitelně k němu patří kyvadélko, pomocí kterého hledá, kde co. Profesorova hluchota je pak častým zdrojem humoru, protože opakuje, co si myslí, že slyšel, těžko uvěřitelnými výrazy.

Postav v Tintově příbězích je samozřejmě více, ale tyto jsou ty hlavní. Tintinovi příběhy jsou považovány za nejpopulárnější komiksy 20. století. Jedním z důvodů je, že Hergé používal při tvorbě komiksu charakteristický styl kresby tzv. ligne claire. Dalším důvodem pak je, že v době vzniku komiksů ještě nebyly televize a jeho čtenáři se díky komiksům dostávali do všech koutů světa. Za mně jsou asi nejpodařenější příběhy 7 křišťálových koulí a navazující příběh Chrám slunce, Tajemství jednorožce, nebo Krab se zlatými klepety. Zajímavostí je, že Hergé, podobně jako Hitchcock, který se objevoval ve svých filmech v krátkých epizodních rolích, sám sebe zakreslil do několika dílů, jako horlivého reportéra, který si zapisuje poznámky.

Ani dobrodružství Tintina se nevyhnula určitým kontroverzím. Nejčastější kritika směřuje na vykreslování jiných kultur. Např. za komiks Tintin v Kongu byl Hergé kritizován za rasistické a kolonialistické zobrazení Afričanů. Negativně pak také byla vnímána Hergého spolupráce během okupace Belgie s kolaborantskými novinami Le Soir. Jeho přátelé a obdivovatelé však tvrdí, že práce pro noviny byla pouze nutnost, jak se dalo pv té době přežít a Hergé nebyl žádný kolaborant.

Na závěr dnešního povídání o Tintinovi dávám slovo Hergému, resp. jedné z jeho postav z dílu 7 Křišťálových koulí, jedná se o překlad z části nápisů, které jsou v příběhu vytesány do stěn hrobky Rascara Capaca, tedy nalezenou mumii Inka. Toto proroctví má věšteckou platnost i pro současnou dobu.

„Až uplynou tisíce lun, příjde sedm cizinců bledých tváří a znesvětí posvátný příbytek Toho – který – metá – blesky. Tito znesvětitelé odvezou tělo Inky do své daleké země. Avšak boží hněv je bude pronásledovat všude, kam půjdou, přes hory a přes moře…Jednoho dne Rascar Capac sešle na sebe oslnivý blesk a s ním očistný oheň, pomocí něhož se vrátí do svého původního živlu. Toho dne nadejde hodina trestu pro bezbožníky!“

Hrom do Brestu, Ondřej Kučera

https://www.tintin.com/en