Listopad doma i ve škole

doma

Nejdřív jsem se musel podívat, jak dlouho jsme byli v listopadu doma, protože každý den na Centru(Cílovišti) Víl a králů je tak plný života, že to co bylo včera je už tak dávno…a s trochou nadsázky bych si dovolil parafrázi: nic není staršího než včerejší den na C.V.aK.u.

Tak jsem zjistil, že tváří v tvář jsme se potkali až 18. listopadu. Do té doby se nám podařilo naučit rodiče Hejného metodě v Matematice, pohybovat se ve virtuálních prostorech, zvládat zrcadlové vidění…

Ale hned první den spolu nás našel tam, kde jsme před časem skončili. Jen Emička se mi svěřila s obavou: “Aleši, já jsem se bála, že budeš vypadat jinak, že tě ani nepoznám.”

A začali nám dny radostné, slunečné a na listopad i teplé.

naděje pro Aleše

Přišly i dny chladnější a mlhavější, ale my už jsme opět zapadli do rytmu přírody a žádné počasí nemohlo zastavit naše objevování a posouvání svých možností.

po vlhkých kládách

Ale posouváme své možnosti nejen v lese, také ve škole -ať už uvnitř nebo venku.

škola venku
škola ve třídě
škola venku
škola venku

Jak vidno, učitel v lesní škole možná umí kdeco, ale vkládat fotky do textu opravdu neumí. Alespoň Aleš.

No a mezitím přišel Advent. S dětmi jsme si o něm na ranní cestě do školy popovídali, zahráli hru i malé dramatizace a nasbírali spoustu přírodnin na adventní věnce.

Po první adventní neděli jsme si povídali o tomto dnu, zapálili první svíčku, povídali si o adventních zvycích a dopředu i o svátku svaté Barbory.

sbíráme na věnec
na dveře
a do třídy

A abych nezapomněl: každý den jsme si četli našeho oblíbeného a napínavého Rasmuse.

Přidejte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *