Někdy je potřeba se na věci dívat trochu jinak. Vzít zažitý způsob řešení a jít na to od lesa. Doslovně. Americký esejista, lektor a environmentalista Gary Snyder říká, že příroda není místo, které bychom měli navštívit, ale je to domov.
Už staří filosofové věděli, že příroda člověka zklidňuje. Uchylovali se do lesů přemýšlet nad smyslem života a utíkali před běžným shonem řeckých a římských měst. Otázka je, co by řekli nad světem dnešním? Možná by se z toho lesa už nikdy nevrátili.
Proč naše děti potřebují přírodu pro své zdraví a učení? Odpověď je celkem jednoduchá. Současné děti trpí ve velké míře obezitou, mají oslabenou imunitu a celkově zhoršené fyzické a duševní zdraví. To vše v takové míře, kterou jsme ještě před několika desítkami let neznali. Můžeme samozřejmě namítnout, že za tento negativní jev mohou i jiné faktory. Jako kvalita životního prostředí, způsob stravování, rozvodovost v rodinách apod. Naproti jsou ale jednoznačné indicie, že dětem chybí příroda. Richard Louv, americký spisovatel a novinář, autor kultovní knihy Last child in the Woods (kniha zkoumá vztah dětí a přírody z historického a současného kontextu) tvrdí, že příroda na organismus působ jako vitamín, který nazývá vitaminem N (nature).
O co nám tedy o pobytu dětí v přírodě říká věda? Malé děti, které si hrají v přírodě, rychleji rozvíjejí hrubou motoriku. Jsou zdravější, fyzicky aktivnější. Ukazuje se, že je důležitý právě faktor přírody, protože u sportů provozovaných uvnitř, se v takové míře neprokázal. Už jen samotný výhled na zeleň má pro organismus pozitivní účinky. Vědecké studie říkají, že ze všech dopadů kontaktu člověka s přírodou, je nejlépe vyhodnocen kontakt s přírodou na naše psychické zdraví. Kontakt s přírodou přináší lepší studijní výsledky a celkově posiluje schopnost soustředění. A možná celkem překvapivě, zvyšuje sebeúctu, spokojenost a zlepšuje naši náladu. Jednoduchý test, jestli to platí, si můžete zkusit sami. Projděte se nejdříve lesem a vyzkoušejte si svoje soustředěni a pozornost. A to samé opakujte při procházce po rušném městě. Tento jev je pak sledován u všech generací.
Je celkem známý fakt, že zvířata, která žijí mimo svoje přirozené prostředí, se začnou projevovat antisociálně. Často je toto chování doprovázeno agresivitou. Podobné vzorce chování platí i u lidí. Přírodní prostředí v okolí našich domů pak přispívá tomu, že lidé tráví více času venku. Mají silnější sousedské vztahy a více žijí společenským životem. U dětí se je vidět zdravější rozvoj sociálního chování. Několik experimentů pak ukázalo, že po pobytu lidí v přírodě, jsou ochotní více pomáhat ostatním.
K dětskému životu patří hra. A nejlepší pro rozvoj dětí je volná hra. Jak ale ubývá pobytu dětí v přírodě, ubývá i volné hry. Tedy hry nespoutané pravidly dospělých. Hra u dětí má obrovský dopad na rozvoj člověka, na učení v nejširším slova smyslu. Ve hře se dle vědců rozvíjejí určité části mozku. Dochází k lepšímu soustředění, rozhodování a k emočnímu rozvoji. To vše nejvíce podporuje svobodná hra. Děti si pak lépe stanovují osobní cíle a hledají cesty k jejich naplnění.
Vědci prokázali, že odpočinek, hra a výuka v přírodě zlepšují obecně proces učení a studijní výsledky dětí. Odpočinek v přírodě obnovují pozornost a zlepšují soustředění. Při výuce v přírodě ubývá kázeňských přestupků, je méně absencí a roste zájem dětí o výuku. Je potvrzeno, že kontakt s přírodou v dětství má prokazatelnou souvislost s odpovědným chováním k životnímu prostředí v dospělosti.
Japonský vědec Qinq Li, docent hygieny a veřejného zdraví na Nippon Medical School v Tokiu je propagátorem metody Shinrin – Yoku, neboli lesní koupele. Tato metoda má významně zvyšovat imunitu a odbourávat stres. Jedná se o soubor meditačních procházek lesem, které vedou ke snížení srdeční frekvence a krevního tlaku. Lázeň pomáhá zároveň snižovat produkci stresových hormonů a posiluje imunitní systém a celkově zlepšuje psychickou pohodu. Metoda se z Japonska z 80. let dále rozšířila do celého světa. Studie, které byly nezávisle na sebe provedené, ukazují, že lesní koupel také povzbuzuje činnost těch složek imunitního systému, které se uplatňují v boji s rakovinou.
Profesor Li při provedených experimentech zjistil, že po několika denním pobytu v přírodě se účastníkům výletu zvýšila aktivita NK buněk v těle (natural killer cells) a takto zvýšena vydržela až 30 dnů po ukončení výletu. NK buňky jsou součástí imunitního systému a jejich zásadní funkcí je obrana proti infekcím a likvidují zároveň nádorové buňky. Podle profesora jsou tyto změny způsobeny vdechováním vzduchu, který obsahuje fytoncidy, tedy éterické oleje obsažené ve dřevě stromů. Profesor pak doporučuje vybrat si fyzicky nenáročnou trasu a volným krokem ujít minimálně tři kilometry.
Všichni samozřejmě vnímáme, že žijeme ve složité době plné překotného vývoje vědy a umělé inteligence. Zároveň ale cítíme, že na nás působí čím dál více stresových faktorů. Technika by nám měla život usnadňovat, ale paradoxně na nás vyvíjí další tlak a ubírá naši pozornost na důležité věci. S hrůzou sledujeme nárůst civilizačních chorob mezi lidmi a vidíme nepochopení a nesoulad lidí ve společnosti. Stačilo by přitom jen trochu zpomalit. Využit toho, co nám příroda nabízí (zatím tedy většinou ještě zdarma). Zkusme do svých životů opět zapojit více procházek v přírodě, v lesích a uvidíte, že pozitivní výsledky dorazí.
https://richardlouv.com/books/last-child/
https://jdeteven.cz/cz/publikace-ke-stazeni